VOŠZ 53-41-N/11 Diplomovaná všeobecná sestra

53-41-N/11   Diplomovaná všeobecná sestra

3 leté denní studium pro absolventy středních škol s maturitou ukončené absolutoriem s diplomem

Škola zřízená krajem. Školné 3000,- Kč ročně (2 splátky: do 15. 9. a 15. 2.).

 

Charakteristika obsahu vzdělávacího programu

(výňatek z akreditovaného vzdělávacího programu č. j. 12 957/2007-23/2)

 

Obor vzdělání:

53-41-N/11 Diplomovaná všeobecná sestra

Dosažený stupeň vzdělání:

vyšší odborné vzdělání

Délka / forma studia:

3 roky / denní studium

Způsob ukončení:

absolutorium

Certifikace:

vysvědčení o absolutoriu

diplom absolventa vyšší odborné školy

 

1. Pojetí a cíle vzdělávacího programu

 

Vzdělávací program diplomovaná všeobecná sestra připravuje k výkonu povolání všeobecné sestry - všeobecného ošetřovatele jako zdravotnického pracovníka způsobilého k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu. Program splňuje požadavky právních dokumentů ČR a směrnic EHS na odbornou teoretickou a praktickou přípravu všeobecných sester. Absolvování vzdělávacího programu vede k získání odborné způsobilosti k výkonu povolání všeobecné sestry.

 

Cílem realizace vzdělávacího programu je příprava studentů k výkonu činností, které provádí všeobecná sestra v rámci své odborné způsobilosti bez indikace a v souladu s diagnózou stanovenou lékařem, na základě indikace lékaře a pod odborným vedením lékaře.

V průběhu realizace vzdělávacího programu je nutné vést studenty k vytváření žádoucích profesních postojů, návyků a dalších osobnostních kvalit zdravotnického pracovníka. Studenti musí být vedeni k odpovědnosti za kvalitu své práce, k empatii, altruismu a angažovanosti ve prospěch pacientů, klientů, k dodržování bezpečných pracovních postupů, k ekologickému a ekonomickému chování. Jsou vzděláváni tak, aby získali lásku k povolání a pozitivní hodnotovou orientaci potřebnou pro pracovní, osobní i občanský život, aby byli připraveni se celoživotně vzdělávat a úspěšně se vyrovnávat s problémy. Důraz se klade na vytváření pozitivního vztahu studentů k vlastnímu zdraví a k vědomí významu prevence nemoci.

 

2. Charakteristika obsahu vzdělávacího programu

 

Vzdělávací obsah vychází z minimálních požadavků na vzdělávání všeobecné sestry stanovených právními předpisy ČR a směrnicemi EHS.

 

Zahrnuje teoretické vědomosti z věd, o které se opírá všeobecné ošetřovatelství, jako jsou anatomie, fyziologie, patologie, mikrobiologie, ošetřovatelství ve vztahu ke všeobecnému a specializovanému lékařství, ke všeobecné a specializované chirurgii, k péči o dítě a pediatrii, péči o ženu, matku a dítě, duševnímu zdraví a psychiatrii, péči o staré lidi a geriatrii, domácí a primární péče a profesní etika.

 

Dále vybrané sociální disciplíny, které umožňují lépe pochopit chování zdravých a nemocných osob a změny ve společnosti, jakož i vztah mezi zdravotním stavem a fyzickým i sociálním prostředím člověka, a které pomáhají vytvářet odborné kompetence a osobnostní kvality studentů. Jedná se např. o psychologii a komunikaci, sociologii, právo, problematiku národnostních menšin a multikulturního a transkulturního ošetřovatelství, edukaci pacientů.

 

Studenti se rovněž seznámí s vybranými výzkumnými metodami používanými v ošetřovatelství. Odborné vzdělání sestry prohlubují také vybrané poznatky z přírodních a aplikovaných věd (biofyziky, biochemie, radiologie, farmakologie, epidemiologie a hygieny) a základů managementu.

 

Studium zahrnuje i vzdělávání studentů v cizím jazyce včetně základů latinského jazyka. Cílem vzdělávání studentů v cizím jazyce je dosáhnout, v návaznosti na předchozí studium jazyka na střední škole takové úrovně jazykových znalostí a dovedností, která odpovídá stupni B2 (C1) Společného evropského referenčního rámce pro jazyky, a zároveň je připravit i pro užívání jazyka v typických řečových situacích při poskytování ošetřovatelské péče pacientům,  klientům neovládajícím český jazyk, k využívání cizího jazyka pro studijní účely, popř. pro studijní pobyt nebo práci v zahraničí.

Vzdělávání v latinském jazyce je zaměřeno na osvojení základní medicínské terminologie nezbytné pro studium a porozumění odborné komunikaci.

 

Program rozvíjí počítačovou gramotnost studentů. Vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích (IKT) má především aplikační charakter a je zaměřeno na seznámení studentů se speciálními programy pro zdravotnictví, na využívání IKT v ošetřovatelské praxi a jako zdroje informací.

 

Významnou složku vzdělávání tvoří praktická výuka, jejímž cílem je osvojení ošetřovatelských postupů, dovedností plánovat, poskytovat a vyhodnocovat zdravotní péči, jednat se zdravými i nemocnými klienty a pracovat v týmu. Praktická výuka se uskutečňuje v nemocnicích a ostatních zařízeních zajišťujících zdravotní péči za spolupráce a součinnosti všeobecných sester a jiných zdravotnických pracovníků způsobilých k výkonu činnosti bez odborného dohledu.

 

Systematicky se věnuje pozornost bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a dodržování hygienických a protiepidemiologických požadavků. Důraz se klade také na uplatňování ekologických a ekonomických hledisek v práci zdravotnického pracovníka.

 

3. Organizace výuky

 

Studium je organizováno jako denní.

Zahrnuje teoretickou výuku ve škole nebo ve školicím zařízení vybraném školou a praktickou výuku včetně ošetřovatelské a odborné praxe. Tyto probíhají ve zdravotnických zařízeních, nemocnicích, sociálních a ostatních zařízeních a na pracovištích škol nebo školských zařízení určených pro praktické vyučování, za spolupráce a součinnosti kvalifikovaných sester a učitelů, kteří mají odbornou způsobilost k výkonu povolání zdravotnického pracovníka bez odborného dohledu všeobecné sestry.

 

Teoretická výuka zahrnuje vyučování dle rozpisu učiva v učebním plánu a v učebních modulech, samostudium a přípravu na zkoušky, a to v celkovém rozsahu 2340hodin. Z toho teoretická výuka zahrnuje povinné předměty v celkovém rozsahu 1300 hodin. Nekontaktní hodiny zahrnují řízené samostudium dle stanovených výchovně vzdělávacích cílů, práci s literaturou a informacemi, zpracovávání seminárních prací, odborně vzdělávací semináře, aktivní účast na studentské vědecké a odborné činnosti a examinaci v celkovém počtu
1040 hodin.

 

Celkový rozsah praktické výuky činí 2300 hodin za studium. Zahrnuje odbornou praxi, prázdninovou praxi, ošetřovatelskou praxi a cvičení v rámci předmětů klinické ošetřovatelské dovednosti, ošetřovatelství v interních a chirurgických oborech, v gynekologii a porodnictví, pediatrii, psychiatrii, komunitní a domácí péči. Podrobný rozpis a přehled je součástí učebního plánu.

 

4. Uspořádání vzdělávacího programu

 

Vzdělávací program je zpracován modulově. Modulové pojetí umožňuje, individualizaci výuky, lepší propojení primárního odborného a celoživotního vzdělávání a v neposlední řadě i možnost spolupráce s vysokými školami v průběhu vzdělávání i uznání získaného vzdělání nebo jeho částí v následném studiu obdobných oborů na vysokých školách.

Moduly vzdělávacího programu se podle obsahu dělí na moduly teoretické, praktické a kombinované.

 

Učební plán je rozpracován do jednotlivých ročníků a období formou týdenního počtu hodin a definováním počtu hodin přednášek a cvičení. Odborná a prázdninová praxe je specifikována počtem týdnů.

 

5. Požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví

 

Neoddělitelnou součástí teoretického i praktického vyučování je problematika bezpečnosti a ochrany při práci, hygieny práce a požární ochrany. Výchova k bezpečné a zdraví neohrožující práci vychází ve výchovně vzdělávacím procesu z požadavků v době výuky platných právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (zákonů, nařízení vlády, vyhlášek, technických předpisů a českých státních technických norem). Tyto požadavky musí být doplněny o vyčerpávající informaci o rizicích možných ohrožení, jimž jsou studenti při teoretickém i praktickém vyučování vystaveni, včetně informace o opatřeních na ochranu před působením zdrojů rizik.

 

Prostory pro výuku musí odpovídat svými podmínkami požadavkům stanoveným platnými právními předpisy.

 

Poučení studentů o  bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, jakož i ověření znalostí, musí být prokazatelné.

 

Základními podmínkami bezpečnosti a ochrany zdraví při práci se rozumí:

1.   Důkladné seznámení studentů s platnými právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, s organizací práce a pracovními postupy.

2.   Používání strojů a zařízení, pracovních nástrojů a pomůcek, které odpovídají bezpečnostním předpisům.

3.   Používání osobních ochranných pracovních prostředků podle vyhodnocených rizik pracovních činností.

 

6. Hodnocení a ukončování vzdělávání

 

Hodnocení studentů se řídí platnými předpisy MŠMT týkajícími se organizace studia ve vyšších odborných školách a klasifikačním řádem školy.

Při hodnocení se využívají různé formy: písemná, ústní, praktická nebo jejich kombinace. Písemná forma zkoušky zahrnuje např. test, esej, kritické zhodnocení literatury, projekty, příprava semináře, laboratorní zprávu apod.

 

Studium se ukončuje absolutoriem. Jeho obsah a organizace jsou určeny platnými právními předpisy.

Součástí absolutoria je absolventská práce a její obhajoba. Cílem absolventské práce je zpracování odborné problematiky z ošetřovatelství takým způsobem, aby studenti prokázali  schopnost analýzy problému a syntézy poznatků, aby pochopili problém v kontextu s literaturou a provedli analýzu svého vlastního příspěvku a zhodnocení jeho přínosu.

 

Předměty absolutoria jsou:

cizí jazyk, ošetřovatelství, ošetřovatelství v interních oborech, ošetřovatelství v chirurgických oborech. 

 

7. Metodické postupy

 

Ve výuce se uplatňují vyučovací metody a formy, které odpovídají terciárnímu vzdělávání, zohledňují zvláštnosti vzdělávání dospělých a napomáhají vytvoření požadovaných klíčových, odborných a dalších kompetencí.

V souladu se vzděláváním dospělých mají prioritu interaktivní metody výuky, diskuze, skupinová sezení, konzultace, semináře, praktika v laboratořích, řízené studium,  studium metodou řešení problémů, semináře, skupinová práce, simulace reálných situací, demonstrace zdravotnických a laboratorních dovedností, simulace hraním rolí, případové studie, práce v knihovnách apod. Ve výuce jsou používány moderní výukové prostředky – dataprojektory, vizualizéry, meotary, interaktivní tabule apod. a informační technologie.

Při výchově kompetencí, zejména kompetence řešit samostatně a komplexně prakticky orientované problémy a pracovat v týmu, se doporučují jako vhodné metoda projektového vyučování, metody podpory kritického myšlení studentů a studentské projekty.

 

8. Vstupní předpoklady

 

Obecné podmínky pro přijímaní uchazečů jsou stanoveny platnými právními předpisy.

Ke vzdělávání v oboru vzdělání diplomovaná všeobecná sestra jsou přijímáni uchazeči, kteří získali střední vzdělání s maturitní zkouškou a kteří splnili podmínky pro přijetí prokázáním vhodných schopností, vědomostí, zájmů a zdravotní způsobilosti. O přijetí rozhoduje ředitel školy.

Cizinci mohou studovat vzdělávací program na základě legislativy platné v ČR po splnění všech požadavků, které na ně legislativa klade.

 

9. Další specifické požadavky – zdravotní požadavky na uchazeče o vzdělávání

 

Zdravotní požadavky na uchazeče o studium vzdělávacího programu diplomovaná všeobecná sestra odpovídají požadavkům na zdravotní způsobilost všeobecných sester, která je definována v platných právních dokumentech.

 

Při výběru oboru vzdělání diplomovaná všeobecná sestra nejsou zdravotně způsobilí uchazeči trpící zejména:

·        prognosticky závažnými onemocněními podpůrného a pohybového aparátu znemožňují­cími zátěž páteře a trupu,

·        prognosticky závažnými onemocněními omezujícími funkce končetin,

·        prognosticky závažnými chronickými nemocemi dýchacích cest a plic, kůže a spojivek včetně onemocnění alergických,

·        prognosticky závažnými nemocemi srdce a oběhové soustavy vylučujícími středně velkou zátěž,

·        prognosticky závažnými poruchami mechanismu imunity,

·        prognosticky závažnými a nekompenzovanými formami epilepsie a epileptických syndromů a kolapsovými stavy,

·        prognosticky závažnými nemocemi oka znemožňujícími zvýšenou fyzickou zátěž a manipulaci s břemeny,

·        prognosticky závažnými poruchami vidění, poruchami barvocitu,

·        závažnými duševními nemocemi a poruchami chování,

·        prokázaným sklonem k abusu návykových látek a alkoholu.

K posouzení zdravotního stavu uchazeče je příslušný registrující praktický lékař.